Zlatý věk nizozemského malířství v 17. století přinesl obrovské množství umělců krajinářů. Právě krajinomalba představovala jedno z nejoblíbenějších témat v soudobé kosmopolitní společnosti. Vznikaly samostatné druhy obrazů krajin, jako např. mariny, tonální krajinomalby, krajiny s mlýny, noční scenérie – nokturna nebo např. zvířecí krajiny. Významným představitelem malby zvířat a jejich zobrazení v krajině byl Paulus Potter (*1625 Enkhuizen, †1654 Amsterdam), jehož prací je inspirovaná duchcovská krajina s odpočívajícím dobytkem.
Alegorie sochařství
kolem 1710
