Ložnice Františka Adama z Valdštejna byla luxusně vybavena empírovým nábytkem, postel se nacházela ve výklenku za mušelínovou drapérií.
Malý kabinet patřil vždy k apartmá hraběte. Pohovku a křeslo s černým koženým potahem doplňoval stůl a želvovinou vykládaná skříňka.
Malá místnost bez kamen uzavírala řadu pokojů zahradního průčelí. Dříve se zde nacházel grafický kabinet.
Salon s okny do zámeckého parku byl vybaven sedací soupravou z černě leštěného dřeva s potahem z bleděmodrého atlasu a žlutého taftu.
Místnost obrazové galerie sloužila zároveň jako jídelna – nacházel se zde velký jídelní stůl a dvanáct židlí s černými koženými sedáky.
Sál je jedinou místností, kde zůstaly obrazy dodnes na svém místě. V roce 1823 byl osvětlen šesti velkými kandelábry a 32 nástěnnými svícny.
Místnost, kde začínala prohlídka obrazové galerie, byla zařízena úsporně. Nacházelo se zde dvanáct židlí, které mohly sloužit návštěvníkům k posezení.
Místnost v 2. patře (v tzv. pavilonu) byla pro vystavení obrazů upravena za Františka Adama z Valdštejna. Dříve zde byla knihovna.