Umělecký motiv založený na ztvárnění smrti a smrtelnosti byl ve výtvarném umění pro svůj alegorický význam oblíbený a využíval mnohé symboly, jako byly např. rakve, lidské kostry, lebky, přesýpací hodiny, zvadlé květiny aj. Smyslu pomíjivosti je na duchcovském obraze dosaženo díky pobořené architektuře, kdy z tmavého pozadí skalnaté jeskyně velmi zřetelně vystupují rozpadající se starověké náhrobky, reliéfní a malované stély a sochy. Vše je doplněno prorůstajícím plevelem, lidskými lebkami a sedícím starcem s holí v pozadí. Téma vyjadřuje nestálost lidských snah a rozpadu, který je s odstupem času nevyhnutelný pro každého a pro všechno.
Krajina s poutníky u pramene
2. polovina 17. století
